Čeští vědci bojují s rakovinou mozku

Olomouc 13. 3. 2012 – Vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který vznikl v rámci projektu BIOMEDREG na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, dosáhli výrazného úspěchu v boji s rakovinou mozku. Jejich studie, právě publikovaná v prestižním americkém časopise Journal of Experimental Medicine, odhalila mechanismus, kterým se buňky jednoho z nejagresivnějších nádorů, tzv. glioblastomu, dokážou bránit dnes používané terapii. Nový objev také odhalil cestu, která by mohla v budoucnosti vést k účinnější léčbě.

Gliomy vysokého stupně malignity, tzv. high-grade gliomy, tvoří přibližně polovinu všech primárních mozkových tumorů v dospělosti a onemocnění je prakticky vždy smrtelné. V České republice je ročně diagnostikováno asi 350 pacientů, kteří přes agresivní léčbu přežívají s diagnózou glioblastomu v průměru pouze čtrnáct měsíců. Příčinou je zejména rozsev nádorových buněk ve velké vzdálenosti od primárního nádoru již při diagnóze nemoci a rychlý vznik rezistence u tohoto typu nádoru na radioterapii a chemoterapii. Glioblastomy obsahuji hustou cévní síť a vysokou hladinu bílkoviny známé jako vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF), která růst cév a tím i celého nádoru podporuje. Ve snaze potlačit růst glioblastomu, ale i jiných nádorů, se v posledních letech používá protilátka bevacizumab (Avastin), která váže v nádoru VEGF, čímž blokuje jeho účinek. I tato léčba se však bohužel ukazuje jako přechodná.

„Dosud bylo záhadou, proč i tato slibná terapie selhává, naše studie to pomohla objasnit,“ vysvětluje profesor Jiří Bártek, nejcitovanější český vědec v oboru biomedicínskch věd, který vede Oddělení integrity genomu v Centru pro výzkum rakoviny v dánské Kodani a má svou laboratoř v olomouckém Ústavu molekulární a translační medicíny. „Existence nádorových kmenových buněk, které jsou schopny přežít různé typy léčby a jsou patrně zodpovědné i za recidivu nemoci, byla známá, nejasná ovšem byla molekulární podstata, tedy mechanismus, jakým se nádor dokáže bránit,“ objasňuje objev Petra Hamerlík, první autorka a členka vědeckého týmu profesora Bártka, který na této studii kromě olomouckých vědců spolupracoval i s kolegy v Dánsku, USA a také z Ústavu molekulární genetiky AVČR v Praze.

Tým profesora Bártka zjistil, že nádorové kmenové buňky glioblastomu dokážou samy VEGF produkovat a zároveň jej biologicky využít k lepšímu přežití, a to i za podmínek agresivní léčby zahrnující podání protilátky proti VEGF anebo záření. „Použili jsme chemickou látku, která blokuje enzymovou aktivitu receptoru pro VEGF a tím naruší signalizaci VEGF u nádorových kmenových buněk. Tuto strategii budeme nyní rozvíjet v preklinických studiích na myších s transplantovanými lidskými glioblastomy a potenciálně i v klinických studiích,“ popisuje další fázi výzkumu Bártek.

„Tento objev našich vědců je nejen ukázkou plodné mezinárodní spolupráce, ale může v budoucnu vést ke zlepšení vyhlídek pacientů trpících tímto zhoubným onemocněním mozku. Použití malých chemických molekul jako inhibitorů receptoru pro VEGF se v klinické praxi rutinně používá v léčbě například karcinomů ledvin, proto je klinický potenciál této studie u glioblastomu velký. Problémem zůstává průnik nízkomolekulárních léčiv do mozku přes biologickou bariéru, nicméně i na této problematice na našem ústavu intenzivně pracujeme.“ dodává docent Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM.

Projekt BIOMEDREG, v rámci kterého vznikl Ústav molekulární a translační medicíny LF UP Olomouc, je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje a státním rozpočtem ČR prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. 

Více informací najdete na www.umtm.cz

---