Němečtí absolventi Lékařské fakulty UP: „Naučili jsme se tady hodně. A byly to v Olomouci hezké časy…“

Zhruba dvacet německých lékařů se po padesáti letech vrátilo do míst, v nichž absolvovali takzvané preklinické obory. Ke studiu na Lékařské fakultě UP se tehdy, v letech 1961 a 1962, dostali za specifické situace. V pozadí jejich rozhodnutí studovat v tehdejším Československu, konkrétně v Olomouci, stál totiž elementární nedostatek východoněmeckých lékařů a pedagogů. Ti – ještě před vybudováním Berlínské zdi – totiž ve většině emigrovali na Západ.

Tehdejší východoněmečtí posluchači studovali na českých univerzitách v rámci programu, jehož cílem bylo opětovně vytvořit vrstvy inteligence v zemi po odlivu lékařů, učitelů a vědců z NDR do západního Německa. V rámci tohoto programu tak byla část studentů vysílána na vysoké školy v zemích socialistického bloku. Někteří medici absolvovali celé šestileté studium lékařství v Sovětském svazu, jiní jen první dva roky tzv. preklinické výuky.

„Hodně jsem se tady naučila, a mnohé i pak využila v dalším životě,“ sděluje v pitevně Ústavu normální anatomie MUDr. Gisele Bőhmen, lékařka pediatrie z okolí Drážďan. Rozechvělým hlasem dodala, že ji až dojímá, že se některé části Teoretických ústavů LF UP vůbec nezměnily. S dojetím pak procházela nejen Velkou posluchárnu TÚ, kde právě probíhala studentská vědecká konference, ale i další ústavy, tedy místa, v nichž prožila dva roky svého života. „Byly to tady hezké časy. Čeští studenti nás rychle integrovali, bydleli jsme s nimi, pomáhali nám. Dodnes mám z českých studií jednu kamarádku, která žije v Šumperku. Skutečně jsme se tady cítili velmi dobře,“ dodala plynně česky bývalá studentka Všeobecného lékařství LF UP Gisele Bőhmen. Tehdy si mohla vybrat mezi šestiletým studiem v Sovětském svazu nebo dvouletým studiem v Československu. „V žádném případě toho nelituji,“ říká německá patriotka Gisele Bőhmen, která o emigraci nikdy neuvažovala. „Můj domov je v okolí Drážďan. Tam jsou také lidé, kteří potřebují lékaře,“ uvedla.
„Velmi si vážím , že jste se vrátili do Olomouce na Lékařskou fakultu, i toho, že vás mohou přivítat na půdě, kde jste dva roky studovali a jsem hrdý, že jste absolventi Univerzity Palackého, řekl prof. Milan Kolář, děkan LF ve Velké posluchárně TÚ. „Pro nás je to výjimečná a v podstatě unikátní příležitost. Tito absolventi návštěvu své alma mater sami iniciovali i zorganizovali. Měli jsme možnost ukázat jim i novou budovu Teoretických ústavů, která bude otevřena letos v září. Navštívili jsme s nimi i právě budovaný Ústav molekulární a translační medicíny, I. interní kliniku, Rektorát UP i jeho zahrady. Jsou to úžasní lékaři, kteří tady studovali v českém jazyce, což nebylo vůbec jednoduché, a kteří si tento jazyk i po padesáti letech pamatují,“ sdělila Žurnálu UP doc. Ivana Oborná, proděkanka pro zahraniční vztahy a anglické programy na LF UP.

První nápad vypravit se do Olomouce vznikl loni, když se tito bývalí studenti LF UP sešli díky jedné spolužačce Irmhild Ebenhan v Německu. „Kontakty na spolužáky jsem vyhledala díky internetu a v roce 2011, na prvním srazu po padesáti letech v Německu, jsme se dohodli, že se následující rok potkáme na Univerzitě Palackého,“ řekla MUDr. Irmhild Ebenhan před nástěnkou, na níž zpozorovala důvěrné známou osobnost. „To je prof. Josef Zrzavý, náš profesor na anatomii! Byl přísný, ale velmi dobrý,“ vzpomíná dnes německá lékařka Irmhild Ebenhan. Jeden z jejích dřívějších spolužáků pak ve Velké posluchárně TÚ shrnul: „Byli jsme zde dva roky a nejen na této fakultě, ale i v tomto městě jsme se cítili velmi dobře. Než jsme do Olomouce jako studenti přijeli, nevěděli jsme, že vůbec existuje. Nyní víme, že je to jedno z nejhezčích měst na světě. Dřívější zkušenosti dnes vidíme zcela jinýma očima. Moc vám děkujeme za to, co jste pro nás udělali tehdy, moc děkujeme za to, co pro nás v těchto dvou krásných dnech děláte nyní,“ dodal závěrem.

Milada Hronová, foto Marek Otava,
ilustrační foto archiv LF

---